Dyspraxie spadá mezi poruchy centrální nervové soustavy a diagnostikuje se nejčastěji na prvním stupni základní školy. Jedná se o specifickou poruchu učení projevující se manuální nešikovností. Některé příznaky zasahují už do kojeneckého, batolecího či mladšího předškolního věku. Které to jsou?
Kojenecký věk
Dítěti působí značné potíže přisátí k prsu, kojení se opakovaně nedaří, selhávají i rady laktačních poradkyň. Dítě není schopno vytvořit dostatečný podtlak v dutině ústní nutný ke stimulaci prsní bradavky a k sání. Důvodem jsou oslabené svaly jazyka a rtů.
Potíže při kojení však mohou mít i jiné příčiny. Nejčastěji se jedná o nesprávné přikládání dítěte k prsu. Jiným důvodem může být zkrácená podjazyková uzdička, která novorozenci znemožňuje dostatečné zdvižení jazyka a omezuje jeho pohyblivost. Krátká podjazyková uzdička s sebou přináší pozdější obtíže ve výslovnosti hlásek TDN, L, R a Ř, při nichž se jazyk staví do opozice vůči hornímu patru.
Na zkrácenou podjazykovou uzdičku upozorňují rodičku v porodnici doktoři při vyšetření dítěte, kde ji po souhlasu matky přestřihnou (jedná se o půlminutový zákrok). V pozdějším věku uzdičku vyšetří pediatr nebo logoped.
Batolecí věk
Dítě hůře ovládá techniku hry s hračkou, vázne koordinace pohybů, patrná je snížená motivace dítěte olizovat a okusovat hračky. Tento stav je spojen s nedostatečnou prací jazyka a rtů. Dostavují se problémy při konzumaci příkrmů, dítě špatně přijímá potravu obsahující nerozmixované kousky. Výjimečné není ani opakované dávení či zvracení vyvolané drážděním potravy v dutině ústní, kterou dítě není schopno jazykem nasměrovat mezi čelisti. Důsledkem je návyk špatné techniky kousání.
V odborné literatuře se uvádí, že děti, u nichž je později diagnostikována dyspraxie, lezly, stály a chodily výrazně později, než odpovídá vývojovým průměrům.
Mladší předškolní věk
Dítě neovládá pití z brčka, neumí špulit rty případně plazit jazyk. Patrná je dyslalická výslovnost hlásek. Na denním pořádku jsou potíže při samoobslužných činnostech a výjimkou není ani opožděná schopnost dítěte hlásit vykonání potřeby. To má za následek i pozdější odplenkování. Projevuje se opoždění v oblasti jemné i hrubé motoriky, ale i v oblasti prostorové orientace.
Diagnostika
Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a mnohé projevy v takto raných stádiích vývoje lze připisovat nevyzrálosti centrální nervové soustavy. Proto se k diagnostice přistupuje až kolem 3. třídy základní školy. Posouzení úrovně schopností dítěte je úkolem vyškolených pracovníků pedagogicko-psychologických poraden ve spolupráci s pediatrem, neurologem a logopedem.
Více článků najdete na portálu mamci.cz