Některé děti se o písmenka začínají samy zajímat velmi brzy, dokonce již před 2. rokem života. Jiné písmena zaujmou až později, třeba v 5 letech. V obou případech se mohou naučit číst samy, a to tak, že dospělý o jejich schopnostech nemá ani zdání.
Cesty k samostatnému a „samo naučenému“ čtení jsou zhruba 2:
- Dítě zná písmena. Naučilo se je např. tak, že se dospělého sem tam ptalo, co je toto či toto za písmeno, případně co je kde napsáno. Když dostalo uspokojivou odpověď, písmena překvapivě rychle ovládlo. Pouze jejich znalost ale nestačí – základem je jejich kvalitní postřehování. Jakmile je ho dítě schopné, zcela přirozeně začíná číst tzv. genetickou metodou (je to jedna ze dvou hlavních metod, které se nyní vyučují na prvním stupni základní školy). Tedy po písmenech. Např.: K-O-L-E-D-A. O skutečném „čtení“ ovšem mluvíme až tehdy, kdy je dítě schopno přečíst písmena tak rychle za sebou, až splynou v jedno slovo.
- Dítě si velmi dobře zapamatuje podobu celých slov. Zkrátka ví, jak vypadá napsáno třeba slovo PES a že je to „pes“. Jinými slovy, k určitým písmenům v určitém pořadí přiřadí zapamatovaný výraz. O „čtení“ v tomto případě hovoříme až tehdy, kdy dítě přečte slova bez toho, aby znalo jednotlivá písmena. Zde však učení nekončí. Jakmile si takových výrazů (slov) pamatuje celou řadu, začne celky samo analyzovat a postupně přicházet k jednotlivostem, tedy k samotným písmenům. Např. tak, že si všimne rozdílu ve slově PES a LES. Tato metoda čtení se nazývá globální.
Obě metody si svou popularitu získaly v různých částech světa. Genetickou metodu coby způsob výuky čtení na prvním stupni základní školy přinesl do České republiky ve 20. letech 20. století pan Václav Příhoda, který se s ní setkal v USA. V současnosti je u nás tato metoda pro větší míru kritiky upozaděna. Přednost je dána dvěma jiným způsobům učení: analyticko-syntetické metodě (dítě slabikuje: KO-LE-DA) a již zmiňované genetické metodě.
Na popularitě získává také metoda Sfumato
Jedná se o metodu tzv. splývavého čtení, která je založená na postupném vyvozování písmen (ty se učí v jiném pořadí než v případě genetické a analyticko-syntetické metody). Součástí metody jsou také dechová cvičení. Jakmile dítě písmena perfektně pozná, začíná číst s podržením hlásky (tu vyslovuje tak dlouho, dokud si nerozpomene na následující písmeno). Číst pak začíná stylem LLLLLLLEEEEEESSSS („les“). Čím kvalitněji písmena rozpoznává, tím se stává jeho čtení rychlejší a plynulejší. A tak jako v případě předchozích dvou metod, i touto metodou může vaše dítě začít číst zcela přirozeně samo. Samo si ji totiž objeví.
Nicméně ať již vaše dítko začíná číst jakýmkoli způsobem – s pomocí nebo bez – bude to pro čtenářsky založené maminky zřejmě jeden z nezapomenutelných okamžiků mateřství.
Hezké počtení!
Více článků najdete na portálu mamci.cz