Dárcovství krve je jedna z nejdůležitějších forem pomoci, která zachraňuje život komukoli z nás. Je-li vám více než 18 let, netrpíte žádnou rizikovou nemocí, neberete nežádoucí léky a máte pocit, že chcete „kapkou krve“ pomoci zachránit lidský život, běžte na zkušební testy a darujte krev. Jednak nikdy nevíte komu, třeba i z vašeho blízkého okolí, vaše krev pomůže nabrat síly, ale ani vy si nemůžete být jisti, kdy budete potřebovat vlít do žil trochu životabudiče.
Krev, jejíž množství se v lidském těle pohybuje od 5 do 6 litrů, je nepostradatelná tekutina, která koluje v těle a pomáhá nám žít. Skládá se z plazmy, červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček. Plazma je tvořena převážně vodou, ale také organickými látkami (cukry, tuky, bílkoviny, enzymy či vitamíny) a anorganickými látkami (stopové prvky a minerály).
Transfuze a krevní skupiny
Krevní transfuze by nemohla být darovaná příjemci, kdyby nebylo provedeno mnoho krevních zkoušek a testů u dárce. Jednou z nejdůležitějších zkoušek je zjištění krevní skupiny. Jde o vcelku nový objev, krevní skupiny objevil Jan Jánský roku 1907, takže „jen“ něco málo přes sto let jsou lidé schopni vědět a znát jméno své krevní skupiny, a podle toho s ní také nakládat.
Krevní skupiny jsou čtyři – A, B, AB a O. Každý dárce má pochopitelně krevní skupinu jinou, stejně jako příjemce. Proto je nutné, aby každému příjemci byla podána krev se správnou krevní skupinou. Pokud by se tak nestalo, v těle příjemce by došlo k hemolýze neboli rozkladu červených krvinek. Ty by pak uzavřely kapiláry v glomerulech, a mohlo by dojít až ke smrti pacienta. Varující je, že k tomuto stavu může dojít již při podání pouhých 10 ml krve s jinou krevní skupinou.
Odebrali mi krev, co dál?
Pro člověka, který se rozhodne darovat krev, stojí tento užitečný akt zhruba dvě hodinky. Jde-li dárce k odběru krve poprvé, časová prodleva je delší, jelikož musí podstoupit řadu důležitých krevních vyšetření a testů, pohovor s lékařem a čekání na výsledek krevních testů. Pokud dopadnou veškeré testy na výbornou, sestra dárci předepíše plán odběrů (nejvíce třikrát do roka), a dárce pak již přichází jen na odběry. Při jednom odběru se odebírá obvykle cca 300 – 450 ml krve, záleží na pohlaví a váze jedince. Krevní ztráta se během několika málo dní v těle dárce opět snadno obnoví, ale dotyčný by již neměl v den odběru provozovat nic fyzicky náročného. Zaměstnavatelé navíc umožňují v den odběru náhradní volno ze zaměstnání.
Největší „zájem“ je o dárce s krevní skupinou O, ale poptávka, vzhledem k malému počtu dárců, je po všech krevních skupinách.
Zázračná kapka krve
Jak bylo řečeno, krev se skládá z krevních derivátů a plazmy. Od dárce lze proto pacientovi podat jak samotnou oddělenou plazmu nebo samotné erytrocyty. Po odběru se totiž krev „rozdělí“ na plasmu a koncentrované krevní deriváty, tzv EBR (erytrocyty resuspendované bez buffy coat).
Samotná plazma se po odběru zmrazuje během 6 hodin, čímž jsou zachovány veškeré koagulační faktory, které v plazmě nesmí chybět. Je-li z nemocničního oddělení poptávka právě po plazmě dárce vhodné krevní skupiny, plazma se okamžitě ve vodní lázni o teplotě cca 7 stupňů, rozmrazí a po rozmrazení ihned podává. Nikdy se žádný krevní derivát nesmí znovu zmrazit nebo vracet zpět na transfuzní oddělení. Před samotným podáním je nutné provést ještě jednou řadu zkoušek, jak test darovaného krevního derivátu, tak test příjemce, ohledně správné krevní skupiny.
Málokdo ví, že plazma se po odběru skladuje ještě další tři měsíce zmrazená v karanténě, poté je dárce opět vyšetřen na infekční parametry, a teprve poté je vydána příjemci. Tento způsob se provádí kvůli zabránění infekčních chorob, které v těle dárce při odběru ještě nemusí být prokázány.
Komplikace a potransfuzní reakce
I přesto, že celý transfuzní proces je opředen mnoha nespočetnými testy a zkouškami, někdy prostě dojde k reakci příjemce. Jde většinou o běžné situace, které přináší zvýšená citlivost a odpověď organismu na darovanou krev.
Pacient může trpět teplotou až horečkou, bolestí v kříži, nevolností či dechovými potížemi. V takovém případě jde o hemolytickou reakci, která může přijít v průběhu podání transfuze, dvě hodiny po podání, ale klidně i několik týdnů po transfuzi.
Častou reakcí je odpověď alergická, kdy dochází k přecitlivělosti organismu na rozpustnou složku plazmy. Většinou se projeví jako kopřivka.
Přesto, že podání každé transfuze je rizikové, zachránilo již miliony životů. A to jen díky vhodným dárcům a jejich času, který si byli ochotni udělat. A to „jen“ kvůli několika kapkám krve.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
