Do dlouhé řady autoimunitních chorob patří bezesporu i astma bronchiale s výskytem astmatických záchvatů. Postihuje asi 15% všech dětí. Jelikož jde o alergické onemocnění průdušek, smyslem celé nemoci je přemrštěná odpověď organismu na setkání s alergenem, kdy si tělo tvoří protilátky proti vlastním buňkám průdušek.
Proč nemoc vůbec vzniká?
Při prvním setkání dítěte s alergenem dojde k vyplavení histaminu. Je to hormon produkovanými bílými krvinkami. Za normálních okolností slouží k vzájemné komunikaci mezi sousedními buňkami. Je-li však jeho tvorba náhle zvýšená, právě po setkání s alergenem, vysoká hladina způsobí silnější a nebezpečnější reakci organismu. Na vzniku nemoci se podílí více faktorů, než se může zpočátku zdát. V prvé řadě je na vině alergen, tedy třeba pyl, prach, zvířecí srst, roztoči nebo plísně. Dalším vyvolavatelem může být velká fyzická námaha, která způsobí tzv. námahové astma, stejně tak psychický stres je příčinou vzniku tzv. psychogenního astmatu. Svoji roli hraje bohužel i genetika, případně anatomické nepoměry v dýchacích cestách. Příkladem mohou být tzv. noční mikroaspirace, kdy dochází k návratu obsahu potravy z žaludku zpět do jícnu. V noci, kdy dítě leží, nemůže navrácenou potravu spolknout, tak ji v miniaturním množství vdechne, což může vyvolat astmatické záchvaty. Na vině jsou také časté chronické záněty dýchacích cest.
Projevy astmatu
Hlavním příznakem je výdechová dušnost, čili při výdechu se dítě začne dusit. Je to způsobeno zúženou průduškou vlivem zánětu či setkání s alergenem. Při astmatu zároveň dochází ke křeči průdušek, nadměrné tvorbě hlenu a k tvorbě otoků, které mají krom výdechové dušnosti za následek také chrčivé dýchání se slyšitelnými vrzoty a pískoty. Celý stav je doprovázen dráždivým kašlem, přičemž právě záchvatovitý noční kašel nereagující na léčbu, je jediným signálem astma bronchiale u kojenců, tedy dětí do 1 roku.
Podle závažnosti se astma dělí na několik stupňů. Od lehkého průběhu, kdy se astma projevuje jen občas a nevyžaduje ani trvalou léčbu, až po nejtěžší typ, kdy dochází k velmi častým záchvatům a hrozí tak i časté léčebné zásahy a hospitalizace.
Léčba, aneb jak postupovat při záchvatu?
Setkáte-li se u svého dítěte s astmatickými záchvaty poprvé, je nutné zavolat lékařskou pomoc a posadit dítě do úlevové polohy – což je v polosedě, kdy se lokty opírá o podložku a snaží se prodýchat sevření průdušek. Lékař vaše dítě zaléčí a předá užitečné informace, tedy, co dělat, když k záchvatu opět dojde. Vyskytují-li se u vás záchvaty častěji, nutností je podat inhalační léky – tzv. B2 – sympatomimetika. Tyto léky napomáhají zvýšit aktivitu sympatiku, jehož vysoké hladiny burcují dýchací cesty k jejich rozšíření, což v první fázi léčby uleví od záchvatů. Spolu s nimi jsou podávány inhalační kortikoidy, antihistaminika a dostatečný přívod kyslíku.
Léčba astmatu v nezáchvatovém období
Vzhledem k tomu, že se astma úplně vyléčit nedá, ale díky léčbě se značně zkvalitňuje životní pohoda dětí, mezi udržovací léčbu se řadí podání vakcín, kdy se do těla vpravuje malé množství alergenu, na jehož přítomnost si tělo postupně vzniká, čímž se zmírňují příznaky při dalším setkání s alergenem. Nutné je zjistit původce a daný alergen plně eliminovat. Podání inhalačních kortikoidů či již zmíněných B2 – sympatomimetik má výborné výsledky s minimálními negativními účinky. Léky dokáží trvale rozšířit dýchací cesty, čímž téměř úplně zabrání jejich zužování. Velmi žádoucí je vhodné posilování dýchacích svalů, především při plavání.
Při správné a včasné diagnostice je onemocnění dobře kontrolováno a dodrží-li pacient správné lékařské zásady a doporučení, může žít kvalitní život, jako jeho zdraví vrstevníci.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
