Některé děti nejsou od přírody příliš praktické. Více času tráví ve svém snovém světě než v tom reálném. Někdy se dokonce zdá, jako by je svět kolem nich až tak moc nezajímal. Tedy kromě momentů nebo činností, kterým ze své vlastní vůle věnují plnou pozornost.
Zasněné děti a praktické činnosti
Se zasněnci bývá v praktických záležitostech těžké pořízení. Ať jsou jim 4 roky, 6 let nebo i více, na větu „Vezmi si kalhoty“ jsou schopni reagovat odchodem do předsíně a tam se začít obouvat – a dále se vrátit zpět jen s jednou botou s tím, že vám chtějí povědět nějaký svůj super zajímavý příběh. O tom, že si měli obléci kalhoty, samozřejmě nic netuší…
Jak reagovat?
Být trpěliví, zase trpěliví a opět trpěliví. Bez notné dávky stoického klidu to se zasněnci zřejmě nepůjde. Chcete-li, aby vás opravdu vnímali, mluvte na ně a zároveň vyžadujte oční kontakt. Pro jistotu můžete dítě požádat, aby vám zopakovalo, co jste mu před chvílí řekli. Tím poznáte, zda vás alespoň na chvíli vnímalo.
I když může tento způsob působit velmi útrpně, s dětmi často bloumajícími v myšlenkách nebývá jiné pořízení. Křik, nadávky ani vyhrožování není to pravé ořechové, navíc je tento způsob z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní. Ideální je, máte-li pro svého potomka pochopení. Každý jsme jiný. Někomu bylo dáno realismu více a někomu méně.
Kdo ví, třeba z vašeho dítka bude známý spisovatel, scénárista nebo režisér a jednou nám všem napíše – nebo natočí – nového Pána prstenů.
Hodně trpělivosti a pozitivních vizí všem!
Více článků najdete na portálu mamci.cz