Období klimakteria: Lidský život je plný zvratů, očekávání, pěkných, ale i těch horších chvil. Je až k neuvěření, jak čas kolem nás běží zběsilým tempem, a že většinou až pohled na odrostlé děti nám dává jasně najevo, kolik máme vlastně let my sami. V údobí puberty se dospívajícím zdají „staří“ třicátníci, jakmile se však sami věkově blíží k pomyslné třicítce, pohled na věk se rychle mění.
Jedinou spravedlivou instancí je právě čas, jelikož odměřuje každému z nás stejně. Než se nadějeme, z nedozrálého mláděte se stává krásná mladá slečna, a z té zase časem zralá příjemná paní. Právě období tzv. pozdní dospělosti, tedy údobí mezi 45 a 65 lety se však považuje za jedno z nejstabilnějších časových intervalů.
Období klimakteria
Přestože je to doba především většího času na sebe, na partnera, na své koníčky, nastávající hormonální bouře mnohé ženě úsměv na rtech nepřidá. Spíše z doslechu nejprve vnímá reakce a signály těch, které si plejádou nepříjemných projevů již procházejí, ale které zároveň mnohdy spíše malují čerta na zeď. Pokud jste žena, která má svou „plavbu po rozbouřeném moři“ teprve před sebou, zkuste nevnímat okolí a připravte se na svou klimakterickou pouť po svém.
Přechod, odborně nazývané klimakterium, je údobí, kdy se pohlavní orgány z aktivity mění spíše v klidovou záležitost. Nejde o útlum v sexuálním životě, právě naopak, ale je tím myšleno, že reproduktivní orgány ženy již nepracují jak dříve a žena přestává mít možnost a schopnost otěhotnět a porodit dítě. K poslední menstruaci tedy dochází někdy mezi 45. až 52. rokem. Každá žena je jiná, proto nelze ani s jistotou a přesností určit přesný rok, kdy k menopauze dojde. K zástavě měsíčního krvácení nedochází najednou, ale spíše postupným vyhasínáním činností vaječníků, které s sebou nesou také postupnou zástavu krvácení.
Řada změn, které se však dají přežít
Díky tomu, že tělo dává ženě pomalu a postupně najevo první příznaky, může se s nimi žena postupně sžívat a považovat je za normální. Projevy, které jsou v klimakteriu typické, bývají dvojího typu, buď genitální a poté extragenitální.
Mezi typické genitální příznaky patří právě zástava menstruačního krvácení. To však zpočátku vypadá úplně opačně. Jsou ženy, které vyhasínání svého reprodukčního života vezmou „z gruntu“. Dojde u nich k tomu, že vlivem stále ještě velkého množství hormonu estrogenu dojde k rychlému zrání vajíček, které vede k nadměrnému krvácení. Což vlastně vůbec menopauzu nepřipomíná. Ale postupem času se činnost vaječníků utlumuje, klesá hladina estrogenu i progesteronu a dochází k nepravidelným krvácením, mezi kterými jsou stále delší a delší pauzy bez menstruace. Až nakonec sama menstruace vymizí docela.
Extragenitální projevy jsou právě ty „typické“, které každou ženu spíše vyděsí. Jde o bušení srdce, návaly horka, pocení, bolesti hlavy či zrychlení tepu. Žena může pociťovat hučení v uších nebo dokonce závratě. Mnoho žen bývá nervově dráždivějších. Jsou více náladové, labilní, mohou mít sklon k hysterii nebo mohou trpět nespavostí, která ještě více zhoršuje podrážděnost a stres.
Za nepříjemnými projevy, možná jedny z těch nejnepříjemnějších, jsou považovány změny tělesných dispozic. Ženy mohou více přibírat na váze a nedaří se jim hubnout, mají větší sklon k tvorbě cukrovky nebo k osteoporóze, tedy k řídnutí kostí. Nebezpečné je i riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, které mají původ ve zvýšené hladině cholesterolu, jehož hladina po klimakteriu může prudce stoupat. V důsledku nedostatku estrogenu dochází v těle k úbytku vody, s čímž souvisí zvýšená tvorba vrásek či stárnutí pokožky obecně.
Co s tím?
Tělo není dobré oklamávat a nalhávat si něco své hlavě také není v pořádku. Prostě, stárneme všichni a do věku téměř babiček se postupem času většina z nás dostane. Nejdůležitější je tedy pozitivní přístup a smíření se s danou situací. Máte-li vedle sebe chápavého a hodného partnera, děti, které vám nedělají ostudu a případně i vnoučata, která jsou zdravá, co jsou proti tomu nějaká kila navíc.
Některé ženy si na radu gynekologa pořídí preparáty, které doplní hladinu nedostatkového estrogenu, čímž částečně utlumí nepříjemné příznaky a projevy. Ne všem ženám však takové preparáty dělají dobře. Některé mohou zatěžovat játra, případně ledviny, jiným se naprosto rozhodí psychická stránka.
Nejlepší variantou je proto návrat k přírodě. Zkuste zařadit do stravy vápník, železo a vitamín E. Tím podpoříte přírodní cestou hladinu estrogenu a jeho mírný nárůst. Zkuste se hodně hýbat, ne však maratonské výkony, nýbrž pohodové a rekreační sportování. Ale o to pravidelnější. Navíc toto vše ve spojení s posezením s kamarádkou u kávy, procházkou do lesa, okopáním milované zahrádky nebo zhlédnutím filmu s partnerem, je cesta k úspěšně zvládnuté „plavbě po rozbouřeném moři“.
A nakonec uvidíte, že nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. Mimochodem, manžel či přítel vedle vás také trpí. I u něj dochází k poklesu testosteronu a androgenu, což má za následek změnu tělesných proporcí i psychickou nepohodu. Buďte si vzájemně oporou a pomáhejte si. Jednak se tím utuží vás manželský život a jednak se snáze překlenete přes vlastní nepříjemné projevy, které s sebou „padesátka na krku“ nese.
Více článků najdete na portálu mamci.cz