Kameny v močových cestách, odborně zvané urolithiasa, je stav, kdy se buď přímo v ledvině, nebo vývodných cestách močových vytvoří a přebývá cizí konkrement, tedy laicky řečeno kámen. Jde o poměrně časté onemocnění, které častěji trápí ženy, ale je-li podchyceno zavčas, nehrozí velké problémy a daný konkrement se dá odstranit.
Jaké druhy kamenů existují?
Stejně jako se vytvoří, celkem nepozorovaně, kámen ve žlučových cestách či žlučníku, podobně je tomu i u ledvin. Ledviny jsou pro život nepostradatelné. Jelikož jde o párový orgán, běžně se v těle člověka vyskytují ledviny dvě. Avšak i s jednou ledvinou se žít dál. Nejdůležitější funkcí ledvin je tvorba a vylučování moči. Proces je to poměrně složitý, důležité je vědět, že ledvina se skládá ze dřeně, kůry a pánvičky ledvinné, kde se vytvořená moč sbírá a poté je odtud vedena močovodem do močového měchýře.
Proč se kameny tvoří?
Právě od ledviny počínaje až po močový měchýř konče je riziko vzniku kamenů největší. Příčina vzniku není úplně jednoznačná, jelikož jde většinou o několik příčin najednou. Jednou z nejdůležitějších je zvýšené vylučování kamenotvorných látek. Jde např. o sloučeniny vápníku, kyseliny šťavelové, o fosfor, o sloučeniny kyseliny močové nebo o cystinové uhličitany. Tyto šílení názvy není důležité znát, snad jen, že každý kámen vytvořený z různé látky má zároveň jinou charakteristiku.
Např. kámen vytvořený ze sloučenin vápníku je drobný, hrbolatý, ale velmi tvrdý, oproti tomu kameny z fosforu jsou měkké a lomivé. Typ kamene pomůže lékařům určit, z jakého materiálu jsou vytvořeny, a co v případné dietě přijímat za potraviny, které by mohly kámen vyeliminovat. Dalšími faktory, které se podílí na vzniku kamenů, je přítomnost vitamínu B v moči, pH moče, případně infekce v močových cestách.
Jak se přítomnost kamene pozná?
Mnoho kamenů se v ledvině či močových cestách vytvoří naprosto asymptomaticky, a vůbec nijak se neprojeví. Člověk je může celý život mít, aniž by o nich věděl. Pokud lékař neprovede náhodný ultrazvuk, při kterém se kámen zjistí, je mnoho případů, kdy by dotyčný neléčeně fungoval i s kameny. Takové kameny, které o sobě nedávají vůbec vědět, jsou většinou velké, těžké tvrdé kameny, které se usídlí na dně ledviny či stěně močových cest a nehýbou se.
Oproti tomu jsou však případy, především menších cestujících a lehčích kamenů, které se močovými cestami mohou pohybovat a způsobují potíže. Mezi nejrizikovější příznaky patří tzv. hematurie, tedy přítomnost krve v moči. Dalším nepříjemným projevem bývá bolest. Ta může být buď trvalá, která postihuje především bederní krajinu anebo záchvatovitá, typická pro ledvinovou koliku. Taková bolest je velmi silná, přichází klidně z plného zdraví a pohody jedince. Člověk se při ní snaží najít nějakou úlevovou polohu, ale bez úspěchu. Bolestivá kolika je způsobena putujícím kaménkem, který se většinou posouvá k močovodu do močového měchýře a poté dojde k jeho vymočení. Než se tak stane, nadělá však velkou a bolestivou paseku v podobě ledvinné záchvatovité koliky.
Při jakémkoli, kolice podobném záchvatu, je nutné volat rychlou lékařskou pomoc. Ta většinou pacienta hned převáží do nemocnice, kde po mnoha vyšetřeních (sono, rtg, laboratorní odběry, vyšetření moče) se diagnostikuje urolithiasa.
Léčba. Je vždy nutná operace?
V rámci konzervativní terapie se doporučení lékařů zaměřují na dostatečný příjem tekutin a nutnost vytvořit denní diurézu (tedy odchod moči za 24 hodin), alespoň 2000 ml. Poté je zahájena ledvinná dieta. Ta se řídí právě složením konkrementu, tedy z čeho je kámen vytvořen.
V případě, že kámen je z velké části tvořen krystalky vápníku, doporučuje se korigovat příjem potravin s vysokým obsahem šťavelanů. Ty najdete třeba ve špenátu, v kakau nebo i v čaji. Naopak při těchto typech kamenů pomáhají minerální vody.
Jsou-li konkrementy vytvořeny z fosfátu, je nutné nejdříve vyléčit probíhající zánět, pokud je problémem narušený metabolismus kyseliny močové, je nutné dodat léky na její snížení v krvi i v moči.
Jako k poslední možnosti terapie, a to pouze tehdy, pokud dieta i nadměrný příjem tekutin nepomáhá, se přistupuje k chirurgickému vynětí kamene. Dle druhu, velikosti i uložení konkrementu se plánovaná operace provádí buď klasickým řezem, nebo laparoskopicky. Laparoskopický výkon s sebou nese značné výhody, od menší bolestivosti operační rány až po rychlejší zařazení pacienta do normálního života.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
