Štítná žláza (Glandula thyroidea) je z anatomického pohledu žláza s vnitřní sekrecí, tedy tvoří hormony důležité pro funkci těla. Je uložena podél průdušnice a je tvořena dvěma laloky, které jsou spojeny jakýmsi můstkem. Štítná žláza je velmi důležitý orgán, jelikož tvoří hormony T3 (trijodtyronin), T4 (tyroxin) a kalcitonin. První dva hormony ovlivňují regulaci metabolismu v těle, dozrávání šedé hmoty mozkové a podílí se tak na vzrůstu, vývoji a látkové přeměně. Spolupracují s celou řadou ostatních hormonů a vzájemně se svými účinky doplňují ve správném fungování a řízení lidského těla. Naopak kalcitonin zabraňuje uvolňování vápníku z kostí, což omezuje vznik případné degenerace kloubů.
Někdy však dojde k eliminaci nebo naopak přebytku výše zmíněných hormonů, které mají za následek různé projevy. Jaké jsou ty nejčastější?
Hypothyreóza – snížená činnost štítné žlázy
Již u novorozenců probíhá screening na zjištění, zda se vůbec štítná žláza vytvořila. Její chybění, případně její špatná funkce způsobuje tzv. kretenismus, tedy onemocnění projevující se sníženým IQ a postižením dítěte.
Sníženou funkci však může člověk získat i během života. Hlavním důvodem, který vede k poruše funkce je autoimunitní onemocnění, čili je narušena vlastní imunita člověka a tělo si tvoří protilátky proti vlastním buňkám. Příčin je však více, vlivem zánětu či probíhajícího nádoru může k hypofunkci také docházet.
Tento stav se projevuje sníženým množstvím hormonů T3 a T4, přičemž pacient má typické, téměř vždy stejné, příznaky. Většinou je obézní, díky zpomalenému metabolismu se mu nedaří hubnout, i při sníženém příjmu potravy. Trpí zácpou, je melancholický, vlasy i nehty mu rostou pomaleji, než ostatním. Bývá unavený, spavý, je zimouhřivý, jakoby celý „zpomalený“, přičemž „zpomalené“ jsou právě i veškeré funkce v těle. Od hladiny tepu, přes sníženou frekvenci dechu až po pomalou chůzi.
Léčba je téměř vždy totožná. Doporučuje se dodávat chybějící hormony. Tento druh terapie většinou probíhá formou léků, přičemž se neustále kontroluje, zda se hladina dodávaných hormonů zvyšuje. Pokud se na daný stav přijde včas, je velká šance dát tělo zase do pořádku. Dodaný hormon většinou tělo opět zaktivuje a pacient, i při dlouhodobé farmakoterapii, může vést normální život.
Hyperthyreóza – zvýšená činnost štítné žlázy
Logicky jde o opačnou situaci, tedy o zvýšenou aktivitu štítné žlázy. V tomto případě se tedy tvoří velké množství hormonů T3 a T4, anebo dochází i ke zvýšené tvorbě tzv. TSH hormonu. Jde o „hlavní“ regulátor hormonů, který sídlí v adenohypofýze a který ovlivňuje tvorbu T3 a T4.
Projevy hyperthyerózy jsou naprosto obrácené než v předchozí situaci. Pacient má vypoulené oči, je neklidný, velmi aktivní a činný, nevydrží chvíli v klidu. Má zrychlený tep, zrychlený puls, bývá velmi hubený, přesto, že hodně a rád jí. Velká kachexie bývá důvodem zrychleného metabolismu, na kterém se podílí právě zvýšené hladiny obou hormonů. Dotyčný trpí většinou průjmem, bývá opocený až studenomilný, nemá rád teplo a špatně spí ve smyslu častého buzení či neschopnosti usnout. Celé tělo je naopak jakoby „zrychlené“. Zrychlené však někdy bývají i jeho reakce, pacient bývá vzteklým, výbušný až agresivní.
Léčba hyperthyreózy spočívá v podání léků, které potlačují činnost a tvorbu T3 a TSH. Jde o tzv. thyreostatika (konkrétně se podává Carbimazol), který utlumuje činnost zaktivovaných hormonů. Je-li štítná žláza zároveň i zvětšená, je na zvážení provést operaci.
Důležitá diagnostická vyšetření
Mezi hlavní vyšetření, které odhalí, o jakou jde poruchu, patří ultrazvuk, scintigrafie (je to zobrazovací metoda, která k osvětlení vnitřních orgánů používá gama záření), případně biopsie štítné žlázy. Nutností a samozřejmostí jsou odběry krve a anamnestické projevy, se kterými přijde k lékaři samotný pacient.
Nejde většinou o vážné onemocnění, nutné je však přijít s jakýmikoli zvláštnostmi co nejdříve, aby mohla být okamžitě zahájena terapie.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
