Jaké jsou nejčastější nemoci u dětí, jak je rozpoznat a jak je léčit? Se kterými musíte k lékaři a které musíte nahlásit ve škole či školce, protože jsou vysoce infekční? Přinášíme vám malý přehled.
Rýma a kašel
Bezesporu nejčastější komplikací u dětí od kojenců až po školáky je rýma a kašel. Neexistuje dítě, které by si těmito příznaky neprošlo. Obvykle se jedná o zánět horních cest dýchacích a dalšími příznaky mohou být zvýšená teplota až horečka, schvácenost, slabost atd. S každou rýmou či zakašláním určitě nemusíte běžet hned k lékaři, vykřičníkem by měla být rýma žlutá nebo zelená, a pak také dlouhotrvající, zejména suchý kašel, který by mohl znamenat zánět průdušek až zápal plic. Obyčejnou rýmu však zvládnete smrkáním (u menších dětí odsávačkou), mořskou vodou nebo inhalací. Kašel, který je suchý (štěkavý) začněte ihned léčit sirupy na suchý kašel, větrejte, dávejte do místnosti navlhčené ručníky. Vlhký kašel (s vykašláváním hlenu) se léčí sirupy na vlhký kašel, pomáhá i odvar z cibule nebo tymiánu.
Průjmy a zvracení
Všem dětem bez rozdílu se nevyhnou ani průjmy a zvracení. Nejvíce „ohroženy“ jsou děti, které navštěvují kolektivní zařízení. Ovšem zase si v průběhu života vytváření imunitu proti těmto nemocem. Některé průjmy můžete eliminovat očkováním (proti rotavirům). Ostatní virové průjmy eliminovat nejde, nakažlivost je obvykle velmi vysoká, šíří se totiž i vzduchem. Průjmy a zvracení trvají asi 1–3 dny. Potřeba je zejména nedopustit odvodnění organismu, tj. dítěti podáváme nejprve colu po lžičkách, potom i černý čaj oslazený a se špetkou soli, abychom doplnili ztracené minerály. Při průjmu pomáhá k hydrataci rehydratační roztok, pro zhuštění stolice pak Smecta. Jídelníček rozšiřujeme postupně, první den jen suché pečivo nebo piškoty, dále rýži, vařenou mrkev atd., pro doplnění zdravých bakterií ve střevech pak podáváme jogurty nebo lactobacily v tabletách. Průjem i zvracení hlásíme ve školním zařízení.
Plané neštovice
Téměř posledním onemocněním, které se vyznačuje tvorbou pupínků, resp. puchýřků, jsou v dnešní době neštovice. Proti spalničkám a zarděnkám se povinně očkuje, můžete se sice nepovinně nechat očkovat i proti planým neštovicím, účinnost vakcíny je však „jen“ 80%ní. Plané neštovice však nejsou pro děti závažným onemocněním a jejich proděláním získávají celoživotní imunitu. Nákaza se šíří kapénkově, délka onemocnění je 2–3 týdny. Dítě je nakažlivé 2 dny před výsevem puchýřků a pak ještě asi 4–6 dnů. U onemocnění se může vyskytnout horečka, kterou srážíme běžnými prostředky, a dále se snažíme, aby si dítě neškrabalo puchýřky, jednak aby si do nich nezaneslo druhotnou infekci a pak také, aby nemělo jizvičky. Puchýřky lze mazat tekutým pudrem, který napomáhá rychlejšímu vysušení. Plané neštovice můžete léčit doma, avšak nahlásit jak pediatrovi, tak i ve školním zařízení.
Spála a spálová angína
Jedná se o nemoci vyvolané stejným původcem – bakterií zvanou Streptokok. Spálu poznáte celkem snadno podle horečky, bolesti v krku a typického malinového jazyka. Rovněž má dítě zduřelé krční uzliny a další den i vyrážky v podbřišku a vnitřní straně stehen. Spálová angína se chová podobně, bez vyrážky. Skutečnou diagnózu však určí pouze lékař. Spálu i spálovou angínu je nutné léčit antibiotiky a její výskyt hlásit ve školce či škole. Neléčená spála může vést až k poškození ledvin, jater či srdce.
Více článků najdete na portálu mamci.cz