Za kojenecké období se považuje doba mezi ukončeným 1. měsícem až 12. měsícem. Z hlediska rozvoje motoriky se jedná o nejmasivnější údobí, kdy dítě po fyzické stránce udělá tak obrovský posun kupředu, jako už v žádném dalším období. V této fázi se vytvářejí sociální vazby. Pochopitelně nejdůležitější je pouto mezi matkou a dítětem. V případě, že matka se o dítě nechce nebo nemůže starat, její roli buď nahradí nejbližší opatrovník dítěte (tedy tatínek, babička, teta…), nebo, v horším případě, zaměstnanec kojeneckého ústavu. Dítě si, i k pro něj cizí osobě, vytvoří velmi silnou vazbu. Je-li však dítě odloženo a ono nemá ke komu si vazbu vytvořit, hrozí tu velké riziko sociální deprivace. Dítě potřebuje nejvíce lásku a pocit blízkosti.
Co se týče růstu těla – délka se zvýší až o 25 cm, váha se ztrojnásobí a hmotnost mozku se zvětší dvakrát oproti původní váze. Velmi důležitá je role výživy, pokud to jde, je samozřejmě nejlepší kojit, alespoň zmíněný rok života, jelikož slouží jako prevence syndromu náhlého úmrtí novorozence. Vzhledově je na dítěti největší hlavička, zabírá až 1/3 celkové délky těla.
„Nešťastné“ tabulky
Nemám ráda tabulkování a škatulkování dětí do pomyslných mezí, co by mělo v kterém údobí umět a co ještě ne. Berte proto tato doporučení jako jakýsi opěrný bod, od kterého se posunete dál. Neumí vaše miminko ještě v 6 měsících sedět? No a? Bude to umět v sedmi… V devíti měsících se ještě stále plazí a neleze po čtyřech? No tak za tři týdny si začne rovnou nejistě stoupat a fázi prodřených kolen prostě přeskočí… Každé dítě je originál a má svůj rozum na to, aby vědělo, s čím má kdy začít. Nechte to na něm…:-)
3 měsíce…
Dítě udrží vzpřímeně hlavičku a vše kolem sebe sleduje. Důležité jsou pro něj barevné hračky. Poprvé se cíleně usmívá a začíná si pobrukovat. Důležité je s dítětem komunikovat, dítě by mělo být v centru dění, aby si zvykalo na nové lidi, tváře, zvuky, pohyby, smích i případný pláč sourozenců. Navíc mluva dalších členů rodiny působí jako výukový materiál pro budoucí řeč samotného miminka. V této fázi je velmi důležitý pevný denní řád, zavedení rituálů a pro budoucí snadné usínání dávejte děti bdělé do postýlky, aby se učilo samo usnout.
6 měsíců…
Většina dětí již sedí s oporou, sami se překulí z bříška na záda či obráceně, díky čemuž hrozí riziko pádu. Proto je velmi důležitý zvýšený dozor. Začínají se prořezávat první mléčné zoubky, což se občas neobejde bez bezesných nocí a bolestných grimas děťátka, ale speciální zubní chladivé gely nebo namražené hračky dětem alespoň částečně uleví od bolesti. V tomto údobí je důležité co nejvíce mluvit, dítě vše vnímá, naslouchá a především fixuje do paměti. Z výživového hlediska se do denního režimu mléčné stravy zapojují i příkrmy nemléčné. Nejlépe je podávat je lžičkou s tím, že každá nová potravina potřebuje čas, aby si na dítě zvyklo. Pokud ji odmítá, počkejte dva až tři dny, a zkuste ji znovu, případně okuste úplně jinou a k této se vraťte později. Dítě je háklivé na výkyvy v denním režimu, proto je nutné dbát na pravidelný režim.
9 měsíců…
Dítě se většinou samo posadí a pevně sedí. Jsou velmi rychlé, v lezení po čtyřech je málokdo předběhne. V této fázi se poprvé zkouší podávat lepek (piškoty, rohlík). I nadále objevují nové podněty a napodobují známé zvuky.
12 měsíců…
Dítě si zkouší samo stoupnout a na chvíli udrží i rovnováhu. Šikovné děti začínají s dopomocí sami chodit. Sami se posadí a sedí. Co se týče prvních slůvek, jejich slovní zásoba je okolo pěti smysluplných slov, u kterých znají význam, přičemž jeden výraz pro ně znamená více významů, např. ba – znamená oslovení pro babičku nebo když něco spadne na zem.
Pokud vaše dítě náhodou nezapadá do výše popsaných „škatulek“, nezoufejte, možná vás překvapí, jak brzy se bude samo oblékat, anebo co hezkého ve dvou letech samo řekne.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
