Co se týče kvalitní výživy dítěte, měla by zajišťovat správný duševní a tělesný vývoj. Strava by každé věkové skupině dětí měla být podávána v pravidelných intervalech, tedy alespoň pětkrát denně, po menších porcích, s dostatečným přísunem tekutin. Dítě do jídla nikdy nenuťte, nechutná-li mu jedno jídlo, snažte se ho nahradit jiným se stejným složením, pokud neuspějete, dejte mu čas, za půl roku může být situace úplně opačná.
Co má správná strava obsahovat?
Především základní živiny jako cukry, tuky a bílkoviny, a to v poměru 55% – 35% – 15%. Bílkoviny se štěpí na aminokyseliny, které jsou jediným zdrojem dusíku, nezbytné pro obnovu buněk v těle. Jsou nenahraditelné a pro organismus nepostradatelné, především v období růstu, tedy okolo prvního roku života a potom v pubertě (mezi 11 – 14 lety) jsou nároky na přísun bílkovin největší. Důležité je hlídat množství a hladinu přijímaných cukrů, jednak kvůli obezitě, zubnímu kazu, ale také kvůli možnému vzniku cukrovky. Tuky jsou zdrojem zásobní energie. Jsou nutné pro správnou funkci kůže, podkoží a pro vstřebávání vitamínu rozpustných v tucích. Nutné je zařadit do jídelníčku dětí vlákninu. Najdete ji v celozrnném pečivu, v ovoci, zelenině či ovesných produktech. Je důležitá jako prevence zácpy, podporuje peristaltiku tlustého střeva, snižuje hladinu cholesterolu a navozuje pocit sytosti.
Stejně tak je nutný přísun minerálů, které udržují rovnovážné vnitřní prostředí organismu. Především u kojenců hlídejte hladinu železa, v období tří měsíců bývá nejnižší, a jelikož je nutné pro stavbu hemoglobinu, tedy krevního barviva, doplňte jeho hladinu pomocí dostupných prostředků. Nezbytnou složkou výživy jsou vitamíny, které si tělo nevytvoří, proto je musíme dodávat. Malé děti jsou citlivé na snížený přísun vitamínu, opět v období růstu, když jsou nemocní, nebo v zimním období. Většinou postačí pravidelný příjem ovoce, zeleniny a mléčných výrobků spolu s celozrnnými výrobky, pokud to nestačí, přecházíme na formu vitamínových doplňků.
Výživa dětí od kojence až po školáka
- kojenec
Do 4. měsíce se nepodává nic jiného než mléčná strava, buď ve formě kojení, nebo umělé výživy. Od 4. měsíce postupně přecházíme na stravu s nemléčným přídavkem, vhodné je začít zeleninovým pyré či polévkou, kdy rozmixujete brambor, mrkev, či kapustu a postupně, ob týden až dva přidáváte další novou složku, jako kuřecí maso, vaječný žloutek, brokolici, apod. V 6. měsíci zkoušíme poprvé podat ovocnou kaši – nastrouhané jablko v jogurtu, rozmačkaný banán v řídkém pudinku, apod. Okolo 7. měsíce zkoušíme podat lepek a případně první zahuštěnou polévku jíškou. Mezi 8. – 12. měsícem podáváme malé kousky rohlíku, piškotů, polévku s většími kousky, aby se dítě učilo kousat. Do 1 roku vůbec nepoužívejte sůl. Na zajištění pitného režimu podávejte slabé ovocné neslazené čaje, případně převařenou vodu. Mléko musí být stále nejdůležitější složkou výživy, nemléčné přídavky zařaďte během dne, ale ráno a večer ponechejte mléko či mléčnou kaši.
- batole
V období do tří let postupně zařazujeme dítěti stravu zbytku rodiny, omezte solená a kořeněná jídla, která dráždí vylučovací systém. Množství mléka denně by mělo být cca 250 – 500 ml, vhodný je dostatek ovoce, zeleniny, luštěnin a vlákniny, stejně jako dostatečný přísun tekutin.
- předškolák
V tomto období se zásady výživy podobají těm z batolecího období, je vhodné naučit dítě správnému stolování a možnost podílet se na přípravě jídel.
- školák
V této fázi je nejdůležitější dostatečný přísun tekutin, pravidelné podávání jídla v menších porcích. V pubertě dbejte na zvýšený přísun bílkovin a vitamínů, stejně jako se připravte na údobí „velkých krajíců“, kdy váš 14letý chlapák bude jíst více než zbytek rodiny.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
