Oproti 1. měsíci života, který byl pro miminko a matku spíše takový „seznamovací“, se dítě postupně učí reagovat na vnější podněty a přijímat okolní svět. Z novorozence se v tomto období stává kojenec.
Oproti prvnímu měsíci je u dítěte patrná především změna v sociálním chování. Miminko už umí rozeznávat lidské tváře a pomalu ale jistě se na ně učí i reagovat. Je schopné úsměvu a na smějící se tvář rovněž zareaguje úsměvem. Všimnout si maminka může také reakce dítěte na její hlas. V momentě kdy matka své dítě osloví, obvykle vyjádří svou radost smíchem a kopáním nožkama. Miminko už se také umí cíleně soustředit na nějaký podnět a delší dobu ho pozorovat.
Hrubá a jemná motorika se u dítěte také postupně rozvíjí. Miminko už je schopné v poloze na bříšku zvedat hlavičku a otáčet se za okolními podněty. V poloze na zádech už děti zpravidla přitahují nožky vzhůru, ale v takové poloze příliš dlouho nevydrží. Některé děti se mohou přitahovat v poloze do sedu, ale s ohledem na stupeň vývoje páteře, se to příliš nedoporučuje.
Další změnou pro dítě je i to, že si začíná uvědomovat svůj kontakt s matkou u a vnímá její reakci na svůj podnět – pláč. Už ví, že v momentě, kdy má například špinavou plínku nebo hlad, zapláče a matka situaci vzápětí napraví. Začíná také používat různé druhy pláče, které se postupem času naučí rozeznávat i maminka. U některých dětí se mohou objevit i jiné zvuky, například broukání nebo žvatlání.
V neposlední řadě se mění i délka spánku, která se postupně začíná zkracovat. Přes noc děti mohou spát 12-15 hodin a přes den další 3.
Více článků najdete na portálu mamci.cz