Rivalita mezi sourozenci je naprosto přirozeným jevem, který prostě vzniká vždy, když je v rodině 2 a více dětí. Nezáleží tolik na pohlaví, i když pravděpodobně nejsilnější bude u dvou chlapců nebo i u dvou holčiček, ale jistá dávka rivality je přítomná u všech sourozenců.

Proč rivalita vzniká

Rivalita mezi sourozenci vznikne již narozením druhého (a každého dalšího) dítěte, protože starší dítě si uvědomí, že není v rodině samo, že se musí dělit, že musí opustit místo na „výsluní“. I když vy to tak nevnímáte a obě děti máte rádi stejně, malý človíček vnímá nástup dalšího dítěte do rodiny odlišně.

V čem je tedy rivalita důležitá

Rivalita je důležitá i v běžném životě, vzpomeňte si na školu nebo zaměstnání. Bez vzájemné rivality byste těžko dosáhli nějakých úspěchů, protože byste se prostě neměli s kým poměřovat a nad kým vítězit. Sourozenecká rivalita je důležitá v tom, že tady si dítě poprvé zkusí, jaké to je – s někým soupeřit, ale i spolupracovat, dohodnout se na pravidlech, na vzájemném akceptování toho druhého apod. Dítě se musí naučit vyjednávat, bránit se a stát si za svým názorem – to je nejlepší škola pro život.

Kdy už je rivality příliš

Někdy se ovšem stává, že děti se opravdu bijí jako koně. Sprostě si nadávají a jsou na sebe hrubé. Tady už je rivality až příliš a měli byste zakročit. V ideálním případě byste ovšem neměli čekat, až to dojde takto daleko. Ne nadarmo se říká, že za přílišnou rivalitou sourozenců stojí špatná výchova rodičů, ale měli byste jednat preventivně.

Jak rivalitu krotit

  1. Veďte děti osobním příkladem – vy rodiče, ačkoliv se můžete hádat, hádejte se bez sprostých slov a urážek, snažte se konflikt řešit konstruktivně, dohodnout se na kompromisu, nebojte se ustoupit, když je to nutné, ale v zásadních věcech trvejte na svém.
  2. Stanovte dopředu pravidla, jak se k sobě sourozenci mají chovat – tj. co je ještě akceptovatelné, a co už je přes čáru.
  3. Nechte děti urovnat si konflikty samy (s ohledem na věk).
  4. Nestavte se na stranu žádného dítěte, zkuste zůstat nestrannými soudci i pozorovateli. Zejména děti nenálepkujte (ty stále jen ubližuješ, ty jen žaluješ apod.).
  5. Mluvte spolu s dětmi (jak dohromady, tak i s každým zvlášť) o tom, co je trápí, co nedokážou vyřešit, o tom, jak se chovat v určitých situacích – může vám pomoci scéna z pohádky nebo filmu…

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na