Malým dětem se stávají nehody, pomočí se. Na tom není jistě nic divného a každý, kdo má děti, to asi důvěrně zná. V průběhu vývoje dokáže dítě nejprve udržet moč během dne a později i v noci. V současnosti se noční pomočování, které přetrvává i po pátém roce života, považuje za stav, který vyžaduje vyšetření u odborníka. Pokud se dítěti stávají nehody i během dne, řešíme s lékařem už dříve, zhruba okolo třetího a čtvrtého roku.
Noční pomočování (enuréza) je neschopnost udržet moč ve spánku. Nejen v noci, ale i třeba během poledního spánku. Pokud problém přetrvává souvisle odmala, jedná se o enurézu primární, která není zdraví ohrožující. Jestliže noční pomočování nastane po nějaké době, kdy už se dítě nepomočovalo, tak se jedná o enurézu sekundární, tady už bývá příčina v psychické stránce (rozvod rodičů, zahájení školní docházky, narození sourozence…).
Denní pomočování (inkontinence) se řeší mnohem dříve, lékař musí vyloučit vrozenou vývojovou vadu, močovou infekci a jiné choroby.
Jak to probíhá u lékaře
Nejprve dítě vyšetří jeho pediatr. K dalšímu vyšetření i s úvodními výsledky odešle dítě k dětskému nefrologovi, ten obvykle provede další vyšetření. Velmi často nemá pomočování problém v psychice, ale na vině bývá organická nebo funkční porucha. Jako např. nedostatek vasopresinu (hormon, který v noci omezuje produkci moči ledvinami).
Léčba
Medikamenty se nasazují až po pátém roce (náhrada vasopresinu). Je důležité upravit režim dítěte. Snížit příjem tekutin před spaním. Před ulehnutím do postele se jít vymočit. Omezit stres, i to může být důvod pomočování. Redukovat sycené nápoje a dráždivou stravu. Pravidelně dítě nabádat, aby se šlo vymočit, během hry snadno zapomene. Sporné je buzení během noci, aby se šlo dítě vymočit. Účinná je i psychoterapie. Pokud se dítě opět začalo pomočovat po období bez nehod, zkuste odhalit příčinu psychického problému.
Rodina by měla postupovat citlivě, nevysmívat se. Nedopustit, aby dítě bylo z důvodu pomočování terčem vtipů. Je to i společenský problém, v tomto věku už dítě navštěvuje kolektiv a takové nehody ho mohou traumatizovat a snadno se stane terčem posměchu ostatních dětí. Učitelka ve školce by měla pomočení přejít v klidu bez výčitek, ostatní děti si pomočení ani nemusí všimnout. Není vhodné ani dítě trestat, není to jeho vina.
Valná většina dětí tento problém zvládne, s tím jak roste, tak se nehody stávají čím dál vzácnější, až vymizí úplně. Náhled na pomočování je rozdílný i podle národností. V České republice už většinou jsou děti bez plen ve třech letech, protože často nastupují do školky, např. ve skandinávských zemích je pomočování bráno za „normální“ do pěti až šesti let.
Více článků najdete na portálu mamci.cz