Věděla jste, že období vzdoru přijde zhruba kolem druhého roku. Ale s čím jste nepočítala, je roční vztekloun válející se po zemi a mlátící hlavou do země při jakémkoliv nesouhlasu s vašimi pokyny nebo vaším jednáním. Jak nejlépe záchvatům přecházet a jak je nejlépe zvládnout, když už přijdou?
Neřeknu žádnou novinku, ale každé dítě je jiné. Některé se vztekají tak, že je pro jistotu vezmete na neurologii, jestli jsou v pořádku, jiné naopak nesouhlas vyjadřují oproti ostatním velice něžně. Vy jste ta, která své dítě zná nejlépe a zároveň by v něj měla mít největší víru. Víru v to, že vztekání se takového kalibru je dočasné a že z vaší malé osobnosti vyroste dobrý člověk.
Jak scénám předcházet
Předcházet scénám vzteku neznamená, že uděláte cokoliv, aby se dítě nevztekalo. Někteří rodiče ve strachu ze scén raději nenastolují žádná pravidla, všechno dětem dovolí, ba udělají, co jim na očích vidí. Takhle to míněno není.
Nastavte rituály
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Zavést rituál je náročné, ale ve chvíli, kdy si na něj dítě zvykne, máte usnadněnou práci. Asi největší boje se týkají uspávání, jak nočního, tak denního. Před nočním uspáváním se doporučuje osvědčený postup večeře – koupání – pohádka – mazlení – (mléko) – postýlka + ukolébavka. Před denním spánkem třeba můžete zavést pomazlení, krátkou pohádku nebo oblíbenou písničku. Pokud budete pevní a neustoupíte, dítě si na rituál navykne, bude se v něm cítit bezpečně a přestane protestovat.
Komunikujte
Představte si situaci, kdy si dítě zapáleně hraje s legem, vy k němu přiběhnete, začnete mu rvát čepici na hlavu, zavelíte jdeme a řvoucího protestanta vlečete pryč. Nelíbilo by se to ani vám. Pokud chcete někam jít, odněkud odejít, zavolat na oběd nebo pustit se do nějaké nepříjemné činosti, upozorněte na to dítě dopředu, ideálně i s nějakým limitem. Např. „Až dostavíš tu věž, půjdeme.“ nebo „Až skončí tahle pohádka, půjdeš si hajnout.“
Šetřete slovem „NE“
Slovo ne a důsledné trvání na jeho dodržení je pro výchovu dětí naprosto zásadní, nutné a nenahraditelné. Nicméně pokud dítěti zakazujete všechno zajímavé, popř. ještě velmi často používáte příkazy typu „musíš“, „nesmíš“, sami si vzteklouna pěstujete. Uzpůsobte byt tak, aby dítě mohlo až na jednu, dvě výjimky nerušeně objevovat. Pokud nemusíte, neberte jej na místa, která pro něj nejsou primárně určena a kde v roce a půl má sedět a být zticha. Dobře si rozmyslete, přes která „ne“ nejede vlak a jsou důležitá (horká trouba, bouchání sourozence) a na těch trvejte. Ale uvědomte si, že jste maminka, nejcennější bytost v životě dítěte, ne otrokář.
Jak scény zvládat?
Jako neexistuje jedno univerzální dítě, tak neexistuje jeden univerzální návod jak na vztek reagovat či nereagovat. Podle osobnosti vašeho dítěte si můžete vybrat, jak budete jednat.
Komentovat
Když se dítě začne vztekat, vy se nad něj postavíte s rukama v bok a spustíte ohrané: „Tak ty se budeš vztekat? Okamžitě s tím přestaň, víš, že maminka na takové škaredé chování není vůbec zvědavá.“, děláte přesně to, co dítě očekává, že dělat budete a přiléváte vodu do ohně. Místo toho zkuste komentovat jeho jednání. „Chápu, že se zlobíš, že ti nemůžu do ruky půjčit ten nožík, taky by mě to naštvalo. Ale nůž je pro tebe zatím nebezpečný, najdeme něco jiného, co ty na to?“ Někdy empatické komentování pomůže, někdy ne, ale stojí za zkoušku.
Ignorovat
Dítě má záchvat vzteku, vy jste se snažila odvést jeho pozornost, soucitně jste s ním promluvila, pokusila jste se obejmout, ale nic nepomáhá. Tak ho prostě nechte tak. Pokračujte v činnosti, kterou chcete dělat, a ignorujte dětský řev. Po nějaké chvíli se na dítě můžete otočit, rozevřít náruč a zeptat se: „Chceš jít za maminkou?“
Poslat vedle
Některým přijde řešení drastické, ale dětským záchvatům velmi prospívá, když mají diváky. Jakmile děti zjistí, že se na ně nikdo nedívá, většinou se po chvíli uklidní. Proto můžete své dítě naučit, že když se vzteká, musí odejít do vedlejšího pokoje, dveře raději nezavírejte. Zároveň mu ale zdůrazněte, že až bude chtít v klidu přijít, jste tady pro něj.
Když se dítě vzteká, je velmi důležité, abyste vy zachovala chladnou hlavu, postupovala logicky a jakmile se usmíříte, tak se chovala, jako by se nic nestalo.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
Komentujte