Shrňme si na začátek, co by dítě mělo před vstupem na ZŠ umět:

  • Jasně a přesně vyslovovat
  • Klidně a pozorně naslouchat při čtení pohádek
  • Soustředit se na vykonávanou práci
  • Denně plnit drobné úkoly – domácí práce
  • Dokončovat započatou práci
  • Uklidit si hračky po hře, nádobí po jídle, atd.
  • Umět pozdravit, poprosit, poděkovat
  • Mít jasně stanovený denní režim – vstávání, jídlo, spánek
  • Znát jméno, příjmení, adresu, kde bydlí, jména rodičů a sourozenců
  • Samo se obléknout, převléknout, zavázat tkaničky
  • Poznávat barvy, tvary, kreslit pastelkami, stříhat papír nůžkami
  • Zpívat písničky, přednášet básničky, říkanky
  • Připravit si jednoduchou svačinu, zvládat sebeobsluhu při hygieně

Zvládne-li dítě před nástupem do školy tyto činnosti, pak nemusí mít rodiče obavy. Naopak je zde velký předpoklad, že ho škola zaujme, bude se na vyučování těšit a dychtit po nových poznatcích. Mluvíme pak o školní zralosti dítěte.

Školní zralost se skládá z fyzické, psychické, sociální a emocionální zralosti. Jde o určitou úroveň způsobilostí, které jsou výsledkem správného zrání centrální nervové soustavy a podnětného prostředí a výchovy. Při posuzování školní zralosti je důležitá lateralizace ruky, rozvoj motoriky a manuální zručnost. Co se týká tělesné a fyzické zralosti, tu posuzuje dětský lékař. Zhodnotí, zda zdravotní stav odpovídá věku dítěte. Uvádí se, že dítě v předškolním věku by mělo měřit 120 cm a vážit 20 kg. Tyto údaje jsou ovšem orientační, hraje zde roli dědičnost a geny. Dítě by kolem šestého roku mělo v rámci hrubé motoriky umět jezdit na kole, plavat, lyžovat či bruslit. Zde ovšem záleží na možnostech rodiny.

V rámci psychické zralosti přechází dítě od objektivního ke konkrétnímu myšlení a vytváření vztahů. Důležitá je úroveň komunikace. Dítě dokáže formulovat otázku, umí vyprávět krátký příběh. U sociální zralosti je pak důležité sledovat, jestli se u dítěte neobjevuje neklid, roztěkanost, neobratnost, nesoustředěnost, přecitlivělost či výbušnost a další. Pozor musíme dát u dětí vzdorovitých, které mají problém s navazováním vztahů s dospělými i ostatními dětmi, u dětí nekomunikujících i u dětí se sklonem k negativismu či k mutismu (náhlá ztráta řeči). Dětem, které ještě nejsou školně zralé, je nutné věnovat zvýšenou pozornost, včas se poradit s pediatrem a popřípadě navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na