Inteligentní děti: Naše školství se dlouhodobě snaží vyrovnat trendům, které panují jinde ve světě: naučit děti kritickému myšlení, osekat zbytečné biflování, naučit děti týmové práci, ale jednu věc stále ještě nezvládlo, a to věnovat stejnou pozornost jak dětem průměrným, tak dětem podprůměrným, ale také dětem nadprůměrným v jakékoliv oblasti. Proč?
Schopnosti učitelů
Jedním z důvodů mohou být schopnosti samotných učitelů. Ano, učitel, který je sám „pouze“ průměrný, těžko pozná nadprůměrně inteligentní dítě, zvláště když se toto dítě projevuje tak, že když nemám dostatek podnětů, které by jej rozvíjely, začne zlobit a vyrušovat. Pak je takové dítě obvykle odesláno do pedagogicko-psychologické poradny a učitel (i rodiče) většinou s úžasem zjistí, že dítě je nadprůměrně inteligentní.
Potíž v rozdělování učiva
Zatímco průměrné děti zvládnou vše, co si učitel připraví, ty podprůměrné potřebují pomoc. Té se jim většinou dostává, třeba i s přispěním asistentů pedagoga. Ale co ti nadprůměrní? Ti potřebují mnohem více podnětů, složitější úkoly, více učiva, využít svůj talent a představivost atd. Jak to má jeden učitel sám zvládnout? Řešením by určitě mohla být tandemová výuka (alespoň) dvou učitelů, z nichž vždy jeden by se věnoval jedné skupině a druhý druhé – poté by se mohli samozřejmě i vyměnit.
Učebnice
A další problém je v tom, že většina učebnic prostě s nadprůměrnými dětmi vůbec nepočítá. Zatímco ještě občas počítají s těmi podprůměrnými – kteří jsou odkázáni na to, že tato cvičení dělat nemají, pro nadprůměrné děti další stimuly a úkoly nejsou. Bez kvalitních učebnic ale stěží něco dokáže samotný učitel, protože by si po večerech musel připravovat hodinu ve třech variantách – pro podprůměrné, průměrné a nadprůměrné.
Problém je samozřejmě mnohem složitější, protože děti jsou nadané v různých oblastech.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
