Alkohol patří mezi nejčastěji zneužívané látky vůbec. Jelikož je vcelku snadno dostupný, setkání s ním se nevyhnou ani mladší ročníky. Alkoholismus je nemoc duše.
Nešťastné dětství? Startovací můstek k nevítanému „příteli“…
Původ pozdějších problémů s alkoholem bývá většinou vždy v dětství. Lépe řečeno, v nešťastném dětství. Právě v tomto období, kdy je potřeba dávat dítěti co nejvíce lásky, pozornosti, času a péče, se formuje citový život dítěte. Je-li naplněn, dítě později většinou nemá problém s jakýmkoli pokušením.
Prožívá-li však dítě nešťastné dětství, cítí nelásku, odmítání, rodiče neumí projevit lásku sobě navzájem, natož dítěti, může nastat problém. Právě takové chvíle pak v dítěti mohou vyvolávat nízké sebevědomí, pocity méněcennosti, pocity viny či strach ze selhání, což bývá v budoucnu jen krůčkem na tenký led, zvaný alkoholismus.
Co je vlastně závislost?
Odborně jde o situaci, kdy člověk k životu alkohol nutně potřebuje, myslí na něj více, než na své děti, rodinu, práci či záliby. Jednoduše není schopen bez alkoholu normálně fungovat. V konečném stádiu jde o situace, kdy člověk není schopen vstát z postele, aniž by se napil.
Přitom komplikací, které při alkoholismu nastávají, je mnoho. Zmíním např. epilepsii, záněty a cirhózu jater, zánět žaludku či slinivky břišní, degenerace mozku. Užívá-li vyšší množství alkoholu těhotná žena, do vínku svému dítěti „nadělí“ tzv. fetální alkoholový syndrom, při kterém dítě po narození prožívá velmi bolestivé abstinenční příznaky.
Proč já?
V životě občas přijdou situace, které bychom nepřáli ani nejhoršímu nepříteli. Nemoc, rozvod, potrat, nemožnost mít děti, dlouhodobé hledání zaměstnání, konflikty v rodině…. Člověk, který v dětství stále něco hledal, ale nenacházel, se nyní ocitá v, pro něj, neřešitelné situaci, kde jediným východiskem je sklenka alkoholu. Ano, na chvíli se smysly otupí a člověk se cítí lépe, ale po procitnutí je situace ještě mnohem horší. Navíc alkoholem obluzený člověk je, i v dnešní společnosti, velmi nelibě přijímán.
Léčba? Jedině silná vůle!
Vyléčit člověka závislého na alkoholu nelze. Závislosti obecně jsou nevyléčitelné. Pokud dotyčný dlouhodobě nepije, nejde o vyléčeného, nýbrž o abstinujícího, člověka. K této přetěžké cestě je však zapotřebí, aby si dotyčný uvědomil, že má problém. On sám musí cítit, že alkohol ho totálně ovládá, okupuje celý jeho život. Pokud si takový člověk přizná, že je nemocný, je velká šance na úspěch.
Terapie závislosti je během na dlouhou trať. Může probíhat formou individuální či skupinové psychoterapie v rámci ambulantního léčení. Cílem takové léčby je obnovit motivaci pacienta, pomoci v osobních problémech a ukázat všechna dostupná řešení jeho potíží.
Krom ambulantní léčby jsou pacienti většinou zařazeni přímo do protialkoholní léčebny. Tento druh terapie má několik fází. První z nich je detoxikace, neboli vystřízlivění, které bývá velmi bolestivé a psychicky náročné. Lidé musí prodělat tzv. abstinenční příznaky, které jsou velmi nepříjemné.
Dále podstupuje mnoho psychologických sezení, kde se při rozhovoru hledá příčina celého problému. Důležitá je stránka fyzická, čili pravidelné interní kontroly bývají samozřejmostí, stejně jako vhodné vyplnění volného času. Dává se přednost ergoterapii, arteterapii či muzikoterapii.
Nejsi nic!
Mnoho lidí, bohužel, při první příležitosti, každého takového člověka odsoudí. Bez zjištění příčiny, bez snahy pochopit jeho situaci, s tvrdým úsudkem jsou tito lidé pro velkou část společnosti slaboši.
Jenže pokud se takto nemocní lidé mají zdárně vyléčit, musí cítit kolem sebe jistotu a oporu ve svých blízkých. Pokud mají snahu opět nastoupit do plnohodnotného života, klacky pod nohama v podobě odmítavých pohledů a zamčených dveří jim absolutně nepomůžou.
Dejme jim šanci. I těm nejvíce ztraceným případům. V některých situacích, to opravdu stojí za to.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
