Poporodní diastáza je stav, kdy dochází k rozestupu přímých břišních svalů, obvykle v důsledku těhotenství. Tento problém postihuje značné množství žen a často bývá přehlížen, ačkoliv může vést ke zdravotním komplikacím i estetickým obtížím. Správná péče a včasná diagnostika jsou klíčové pro efektivní regeneraci břišní stěny a návrat k běžným aktivitám.
Co je diastáza a jak vzniká?
Diastáza přímých břišních svalů (rectus diastasis) znamená, že došlo k oddělení levé a pravé části přímého břišního svalu podél linie zvané linea alba. Během těhotenství dochází k natažení této oblasti v důsledku rostoucí dělohy. Po porodu by se měla břišní stěna přirozeně vrátit do původní polohy, ale u některých žen zůstává rozestup trvalý.
Mezi hlavní příznaky diastázy patří:
- Vyčnívající bříško (zejména v oblasti pupku)
- Slabost středu těla
- Bolesti zad
- Poruchy držení těla
- Problémy s trávením nebo inkontinencí
Diagnostika
Základní vyšetření diastázy může provést i žena sama pomocí tzv. palpačního testu – vleže na zádech s pokrčenými koleny se mírně zvedne hlava a břicho, a prsty se přiloží do středu břišní stěny. Pokud se mezi svaly v oblasti pupku vejde více než dva prsty, jedná se pravděpodobně o diastázu. Pro přesnou diagnostiku je vhodné navštívit fyzioterapeuta, který může provést i ultrazvukové měření.

Péče o diastázu – první kroky
Včasná rehabilitace je klíčová. Důležité je zcela vyhnout se cvičením, která zvyšují tlak na břišní dutinu, jako jsou klasické sklapovačky, prkno (plank) nebo vzpory. Tyto pohyby mohou stav zhoršit.
Místo toho je vhodné začít s:
- Dýchacími technikami zaměřenými na aktivaci hlubokého stabilizačního systému
- Cvičeními na posílení pánevního dna
- Zapojením hlubokého břišního svalu (transversus abdominis)
- Mobilizací bránice a správnou aktivací dechu
Spolupráce s odborníky
Spolupráce s fyzioterapeutem se specializací na poporodní péči je ideální. Terapeut navrhne individuální cvičební plán, který zohledňuje stav břišní stěny, držení těla a případné další komplikace (např. inkontinenci, bolest zad).
V některých případech je doporučena i spolupráce s urogyneskologem nebo osteopatem. U těžších forem diastázy může být zvažována i chirurgická korekce, avšak vždy až po vyčerpání všech konzervativních možností.
Prevence a podpora hojení
Kromě cvičení je důležité i několik podpůrných opatření:
- Nošení poporodního pásu nebo břišní bandáže, ale pouze po konzultaci s odborníkem
- Zdravá strava s dostatkem bílkovin a kolagenu na podporu regenerace tkání
- Vyhýbání se zvedání těžkých břemen
- Správná manipulace s dítětem (např. z postele nebo kočárku bez přetěžování břišní stěny)
Návrat ke sportu
Návrat k běžné sportovní aktivitě by měl být postupný a bezpečný. I když se žena cítí dobře, je důležité respektovat individuální tempo regenerace. Než se vrátí například ke běhu nebo posilování, měla by být schopna udržet stabilitu středu těla bez bolestí a bez výčnělků v oblasti břicha.
Psychická stránka a podpora
Nelze opomenout ani psychickou stránku. Mnoho žen zažívá frustraci z pomalého návratu k původní postavě, pocity nejistoty nebo selhání. Je důležité mít realistická očekávání a vědět, že cesta k uzdravení může trvat měsíce. Sdílení zkušeností s dalšími maminkami nebo konzultace s psychologem mohou být velkou oporou.
Péče o poporodní diastázu je komplexní proces, který vyžaduje trpělivost, odborné vedení a pravidelnost. Díky vhodně zvolenému pohybu, správné diagnostice a respektu k vlastnímu tělu je však možné dosáhnout výrazného zlepšení, a to nejen po fyzické, ale i psychické stránce.