Podobné články
Dnešní doba klade velký důraz na emoční inteligenci, tedy schopnost rozpoznat, pojmenovat, vyjádřit a regulovat své emoce. Tato dovednost je stejně důležitá jako čtení, psaní či počítání – a navíc zásadně ovlivňuje vztahy, sebehodnotu a celkovou psychickou pohodu dítěte. Proto je nesmírně důležité začít o emocích mluvit s dětmi už od nejútlejšího věku. Jak na to, aby to bylo přirozené, smysluplné a účinné?
Proč je emoční výchova důležitá
Emoce jsou součástí života. Každý den prožíváme radost, smutek, zklamání, vztek, překvapení nebo stud. Děti je zažívají stejně intenzivně jako dospělí, jen často nevědí, co přesně cítí, proč to cítí a co s tím mají dělat. Pokud se o emocích nemluví, dítě se může naučit je potlačovat, ignorovat nebo se za ně dokonce stydět.
Naopak když dítě dostává podporu a vedení v oblasti emocí, naučí se je rozpoznávat, pojmenovávat a zvládat. Díky tomu roste jeho sebevědomí, empatie a schopnost zdravě fungovat ve vztazích.
Začněme co nejdříve
I malinké děti mají emoční svět, a i když zatím neumějí dobře mluvit, vnímají a reagují velmi citlivě. Už batole je schopné cítit frustraci, smutek nebo radost – a také se učí podle reakcí rodičů, zda je v pořádku tyto pocity projevit. Proto je důležité už od útlého věku:
-
Reagovat citlivě a vnímavě
-
Odrážet emoce dítěte slovy
-
Modelovat otevřené vyjadřování emocí ve své vlastní komunikaci
Například místo „To nic není, přestaň brečet“ raději řekněme: „Vidím, že jsi smutný. Chápu to, spadl jsi a to bolí.“
Jak o emocích mluvit
-
Pojmenovávejte emoce nahlas
Když dítě něco prožívá, pomozte mu porozumět jeho pocitům. Např.:
„Máš radost, že jsme na hřišti, viď?“
„Vypadáš naštvaně, že ti vzal hračku. To tě opravdu rozčílilo.“Pojmenování emocí je prvním krokem k jejich pochopení a zvládnutí.
-
Učte, že všechny emoce jsou v pořádku
Dítě musí vědět, že je v pořádku cítit smutek, strach, hněv i radost. Co ale není v pořádku, je například bít někoho, když jsme naštvaní. Učme děti rozlišovat emoce a chování.Např.: „Rozumím, že jsi naštvaný, ale kousat není v pořádku.“
-
Používejte knížky a obrázky
Existuje mnoho krásných dětských knížek zaměřených na emoce, které pomáhají otevřít rozhovor o pocitech. Můžete také používat obrázky obličejů nebo kartičky, které dítěti pomohou poznat, jak se kdo cítí. -
Dávejte vlastní příklady
Když mluvíte o svých emocích, učíte dítě, že i dospělí mají pocity – a že je normální o nich mluvit.
Např.: „Dneska jsem unavená a trochu smutná, protože byl náročný den. Pomůže mi, když si teď chvíli odpočinu.“ -
Hrajte si s emocemi
Hrajte si na mimiky, používejte plyšáky nebo loutky, kteří prožívají různé situace. Hra je pro dítě přirozenou formou učení a zpracovávání emocí. -
Podporujte empatii
Když dítě pochopí, jak se cítí druzí, rozvíjí se jeho sociální inteligence. Pomozte mu pochopit pocity ostatních:
„Podívej, jak je Anička smutná. Možná jí vadí, že jsme jí nevzali do hry. Co bychom mohli udělat?“
Co naopak nedělat
-
Nepodceňujte emoce dítěte – věty typu „to nic není“, „nebuď přecitlivělý“ nebo „chlapi nepláčou“ mohou dítěti způsobit stud nebo pocit, že je s ním něco špatně.
-
Neposílejte dítě pryč s jeho emocí – „Až se uklidníš, přijď“ může znamenat „Tvůj smutek tu nemá místo“. Raději řekněte: „Vidím, že se teď necítíš dobře. Jsem tady s tebou.“
-
Nevysmívejte se emocím – ani v legraci. Emocionální bezpečí je klíčové.
Emoce jako most k důvěře
Když s dětmi mluvíme o emocích, nejenže je učíme důležité dovednosti, ale zároveň budujeme důvěrný vztah. Dítě, které ví, že může své pocity sdílet, se bude v budoucnu častěji svěřovat, méně potlačovat a lépe zvládat krizové situace.
Navíc se s větší pravděpodobností vyhne úzkostem, výbuchům hněvu či problémům s chováním, protože emoce bude umět zdravě zpracovávat.
Citová výchova začíná doma
Mluvit o emocích s dětmi není slabost – je to síla. Děti se nerodí s emoční gramotností, tu získávají právě díky nám. Když je od malička učíme rozpoznat, přijmout a vyjádřit své emoce, dáváme jim dar, který si ponesou celý život. Dar, který jim pomůže v přátelstvích, vztazích i v jejich vlastním vnitřním světě.
A co je nejlepší? Začít se dá kdykoliv. A každý malý krok se počítá.
