Imunitní systém novorozence je v prvních týdnech života nezralý a citlivý. Po narození se miminko poprvé setkává s bakteriemi, viry a jinými mikroorganismy, na které se jeho tělo teprve učí reagovat. V tomto klíčovém období hraje kojení zásadní roli jako přirozený zdroj ochrany, výživy a podpory obranyschopnosti. Mateřské mléko totiž neobsahuje jen živiny, ale i celou škálu obranných látek, které novorozence chrání před infekcemi a pomáhají mu vytvářet si vlastní imunitu.
Tento článek vysvětluje, jak imunita novorozence funguje, co ovlivňuje její vývoj a proč je kojení nenahraditelným nástrojem pro zdravý start do života.
Imunita novorozence: co je dobré vědět
Novorozenec přichází na svět s tzv. pasivní imunitou, kterou získal od matky v těhotenství, zejména během posledního trimestru. Ta je tvořena hlavně protilátkami třídy IgG, které přecházejí přes placentu a zajišťují základní ochranu po narození. Tato imunita je ale časově omezená – obvykle vydrží jen několik týdnů až měsíců.
Na rozdíl od starších dětí a dospělých nemá novorozenec ještě:
- dostatek vlastních protilátek,
- plně vyzrálý mikrobiom střev,
- zkušenost s infekcemi, na které by si imunitní systém „vytvořil paměť“.
Právě v tomto období je miminko nejzranitelnější – a zde přichází ke slovu kojení jako ochranný štít.
Kojení jako imunitní obrana
Mateřské mléko je biologicky aktivní tekutina, která se mění podle potřeb dítěte. Obsahuje:
- protilátky (zejména IgA) – chrání sliznice (např. v dýchacích a trávicích cestách),
- laktoferin – váže železo a zabraňuje růstu škodlivých bakterií,
- lysozym – enzym s antibakteriálními účinky,
- živé bílé krvinky, které přímo bojují s infekcí,
- oligosacharidy, které podporují růst „hodných“ bakterií ve střevech,
- enzymy, hormony a růstové faktory.
Díky těmto složkám chrání kojení novorozence před infekcemi (zejména dýchacích cest a průjmovými onemocněními), podporuje osidlování zdravého střevního mikrobiomu a pomáhá budovat vlastní imunitní odpovědi dítěte.
Kolostrum: první kapky zlata
Prvních pár dní po porodu matka produkuje kolostrum – husté, nažloutlé mléko s velmi vysokou koncentrací imunologických látek. Obsahuje:
- až pětkrát více protilátek než zralé mléko,
- vyšší hladiny bílkovin, vitamínů A a E,
- imunitní buňky a růstové faktory.
Kolostrum je někdy označováno jako „první vakcína od matky“ – připravuje střeva na trávení, podporuje peristaltiku a pomáhá vyloučit smolku (mekonium), čímž snižuje riziko novorozenecké žloutenky.
Kojení a mikrobiom
Střeva hrají klíčovou roli ve vývoji imunity. Až 70–80 % imunitního systému je spojeno s trávicím traktem. Kojení přispívá k rozvoji zdravého střevního mikrobiomu – podporuje růst bifidobakterií a laktobacilů, které:
- pomáhají vytlačit patogenní mikroorganismy,
- podporují vývoj slizniční imunity,
- snižují riziko alergií, autoimunitních onemocnění a zánětů.
Narušený mikrobiom (např. po porodu císařským řezem nebo podáním antibiotik) může mít vliv na imunitní vývoj – v těchto případech je kojení obzvláště důležité.
Délka kojení a vliv na imunitu
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje:
- výlučné kojení po dobu prvních 6 měsíců,
- pokračování v kojení až do 2 let a déle spolu s příkrmy.
Dlouhodobé kojení má dlouhodobé imunitní přínosy – snižuje výskyt alergií, astmatu, obezity i civilizačních onemocnění. U dětí, které jsou kojené déle než 12 měsíců, se prokazuje nižší výskyt infekcí dýchacích a ušních cest.
Kojení při onemocnění matky či dítěte
V době nemoci matky (např. rýma, nachlazení, chřipka) kojení neukončujte – naopak:
- mateřské tělo začíná tvořit protilátky proti konkrétnímu viru nebo bakterii,
- tyto protilátky se okamžitě dostávají do mléka a pomáhají dítě chránit.
Stejně tak u nemocného dítěte může být mateřské mléko jediným přijímaným „lékem“ – dodává hydrataci, živiny i obranné látky.
Ochrana proti alergiím a chronickým nemocem
Studie ukazují, že kojení snižuje riziko vzniku atopického ekzému, alergií, astmatu i diabetu 1. typu. Ochranný účinek se připisuje:
- časnému kontaktu s mateřskými protilátkami,
- podpoře zdravé slizniční bariéry,
- pozitivnímu vlivu na střevní mikroflóru.
Děti, které nejsou kojeny, mívají častěji zánětlivé stavy, průjmy, záněty středního ucha a vyšší riziko hospitalizace při běžných infekcích.
Kojení jako základ imunity
Imunita novorozence se v prvních měsících teprve učí a formuje. Právě v tomto citlivém období je kojení nejpřirozenější a nejúčinnější cestou, jak dítě chránit a podpořit jeho zdravý vývoj.
Mateřské mléko není jen potravou – je to živý systém plný obranných látek, enzymů, buněk a informací, které chrání, vyživují a vzdělávají imunitu nového člověka. A právě v tom spočívá jeho jedinečnost.
Pro matku je kojení nejen biologickým procesem, ale i cestou hlubokého propojení, bezpečí a důvěry. A pro dítě? Je to první a nejcennější dar, který může do života dostat.
