Někteří lidé považují za viníka nadbytečných kil maso a další potraviny živočišného původu. Domnívají se, že vyřazením potravin živočišného původu z jídelníčku dosáhnou štíhlé linie. Jiní lidé se rozhodli pro veganství z etických či náboženských důvodů. Vegani bývají obvykle štíhlí. Budete mít také štíhlou linii díky veganské dietě?

Princip veganské diety

Veganská dieta ve skutečnosti není žádnou dietu, nýbrž životním stylem. Veganství je jeden ze směrů vegetariánství, jedná se o přísný vegetariánský směr, jehož stoupenci odmítají veškeré potraviny živočišného původu. Vegan vyřadí ze svého jídelníčku nejen maso, ryby a výrobky z masa a ryb, ze stravy vyloučí také mléko a mléčné výrobky, vejce a dokonce i med.

Jídelníček vyznavače veganské stravy se skládá z obilovin, luštěnin, sóji, ořechů, semínek, bylinek, zeleniny a ovoce. Vegani používají také olej, mořské a sladkovodní řasy, rostlinná „mléka“ a výrobky z nich, náhrady masa rostlinného původu, javorový sirup a další sladidla rostlinného původu.

Výhody veganské stravy

Rostlinná strava obsahuje velké množství vlákniny, vitamínů a dalších ochranných látek. Vyznavači veganské diety konzumují hojné množství syrového ovoce a zeleniny. Syrové ovoce a zelenina obsahují enzymy, které jsou velmi prospěšné pro naše zdraví.

Enzymy se bohužel varem ničí, varem se ničí také další prospěšné látky jako je vitamín C. Strava vegana neobsahuje žádné chemické látky, což je velká výhoda.

Veganská strava nemusí být jednostranná

Na první pohled se může zdát, že veganská strava je chudá, monotónní. To však není pravda, z potravin rostlinného původu se dá připravit mnoho chutných jídel. Rizika veganské diety nespočívají v monotónnosti stravy, ale v nedostatku některých látek potřebných pro naše tělo.

Jednou z nevýhod veganské stravy je časová náročnost nákupu i přípravy jídel. Má-li být veganská strava pestrá, její vyznavač musí mít nejen kreativitu a čas shánět některé veganské potravinové výrobky, ale musí také umět správně kombinovat potraviny.

Jinak mu hrozí velké riziko nedostatku některých minerálních látek, vitamínu B12, vitamínu D a esenciálních aminokyselin, to znamená aminokyselin, které naše tělo potřebuje, neumí si je však samo vyrobit a musí je přijmout v potravě.

Na co si má dát vyznavač veganské diety pozor

Vegan by měl disponovat dobrými znalostmi v oblasti výživy nebo se radit s odborníkem na výživu. V opačném případě bude mít jeho tělo nedostatek některých esenciálních aminokyselin, vitamínu B12, vitamínu D, železa, jódu, vápníku. Další riziko spočívá v nadbytečném příjmu vlákniny, nadbytek vlákniny snižuje vstřebávání vitamínů, minerálů a dalších látek. Kdo se rozhodne držet veganskou dietu, měl by chodit na pravidelná lékařská vyšetření, aby zjistil, zda má dostatek vitamínů a minerálních látek.

Jaké látky mohou ve veganské stravě chybět a jak je doplnit

Vitamín B12 je obsažen pouze v živočišných zdrojích, mořské řasy obsahují sice velké množství tohoto vitamínu, avšak naše tělo ho dokáže využít z rostlinných zdrojů pouze v malé míře. Řešením je přijímat tento vitamín ve formě doplňku stravy.

Železo je obsaženo i v rostlinné stravě, je však třeba kombinovat rostlinné zdroje železa. V některých potravinách rostlinného původu, jako je špenát, je sice obsaženo hojné množství železa, avšak jsou tam také obsaženy látky, které jeho vstřebávání omezují. Následkem nedostatku železa, stejně jako nedostatku vitamínu B12 je anémie.

Největším zdrojem vitamínu D je sice sluneční záření, avšak ne v každém ročním období trávíme stejnou dobu venku. Vitamín D je třeba doplňovat potravou, jeho největším zdrojem jsou ryby, rybí tuk, plody moře, tento vitamín je obsažen také v mléce a vejcích.

Rostlinné zdroje neobsahují cholekalciferol neboli vitamín D3, ale ergokalciferol, zvaný též vitamín D2, jehož účinnost je výrazně nižší než cholekalciferolu. Nedostatek vitamínu D je spojen s rizikem vzniku osteoporózy a sníženou funkcí imunitního systému.

Vegani mohou trpět také nedostatkem jódu, jehož zdrojem jsou mořské ryby a plody moře, jód je však snadno doplnitelný mořskou solí a mořskými řasami. Jinak je tomu s vápníkem, vápník je sice hojně obsažen v listové zelenině, semínkách a dalších potravinách rostlinného původu.

Avšak jeho využitelnost z rostlinných zdrojů je výrazně nižší než ze zdrojů živočišných. Kromě toho vstřebávání vápníku snižuje vláknina a kyselina šťavelová.

Nedostatek vápníku je spojen se vznikem osteoporózy. Řešením je hojná konzumace jeho rostlinných zdrojů, zejména máku, brokolice, sezamu, mandlí a také pravidelná lékařská vyšetření, při kterých se zjišťuje množství vápníku. Podle výsledků vyšetření může vegan užívat určité množství vápníku ve formě doplňku stravy.

Bílkoviny ve veganské stravě

Ve veganské stravě mohou chybět některé esenciální aminokyseliny. Dostatek těchto nezbytných látek je třeba doplnit vhodnou kombinací rostlinných zdrojů bílkovin. Na rozdíl od potravin živočišného původu žádná potravina rostlinného původu neobsahuje všechny esenciální aminokyseliny.

Významnými zdroji bílkovin rostlinného původu jsou ovesné vločky, mořské a sladkovodní řasy, hnědá rýže natural, chlorella, quinoa amarant, fazole, čočka, arašídy, dýňová a konopná semínka, mandle, pistácie, brokolice, špenát, fazolky, růžičková kapusta, hrášek, houby, tempeh, sójový sýr, seitan, tofu a také lahůdkové droždí. Lahůdkové kvasnice jsou inaktivované kvasnice, které jsou bohatým zdrojem bílkovin, 100 g lahůdkových kvasnic obsahuje 41 g bílkovin.

I po veganské stravě můžete přibrat

Spojovat veganskou stravu s hubnutím je velký omyl. K dosažení štíhlé linie nestačí vyřadit z jídelníčku maso a jeho výrobky i další potraviny živočišného původu. U hubnutí je důležitý příjem energie, skladba stravy a pravidelnost.

Nadbytek kalorií lze přijmout i z veganské stravy. Při nadbytečné konzumaci ovoce, ořechů, semínek, obilovin, javorového sirupu a melasy, rostlinných „mlék“ nejenže nezhubnete, ale naopak přiberete.

Většina veganů dbá na správnou skladbu stravy i na velikost porcí a také se aktivně věnuje pohybové aktivitě. Díky tomu se jim daří udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost, nikoli díky vyřazení potravin živočišného původu ze svého jídelníčku.

K přechodu na veganskou stravu je vedly jiné důvody než zbavit se nadbytečných kil. Mezi nejčastější důvod přechodu na veganskou stravu patří respekt ke zvířatům i k rybám. Pro vegany jsou zvířata kamarádi, nikoli potrava. Dalšími důvody jsou respekt k životnímu prostředí, pěstování rostlin je šetrnější k životnímu prostředí než chování zvířat a péče o zdraví.

Pro vegana je konzumace masa spojená s riziky různých onemocnění. Jedná se však o polopravdu, mírná konzumace masa naopak našemu tělu prospívá, škodí mu pouze nadbytečný příjem masa. Ryby a plody moře nejenže našemu zdraví neškodí, naopak jsou zdraví prospěšné a jejich hojná konzumace je doporučována odborníky na výživu.

Mezi vegany je možné najít některé slavné osobnosti. Ke slavným veganům patří herec a pozdější rocková hvězda Jared Leto, herečka Emily Deschanel, bývalý americký prezident Bill Clinton, zpěvačka Alanis Morissette, herec Brad Pitt, tenistky Venus Williamsová a její sestra Serena. Vyznavačkou veganské stravy je i naše známá modelka Petra Němcová.

Vzorový jídelníček veganské diety

  • Snídaně: Jáhlová kaše s mandlovým mlékem, javorovým sirupem a jablky
  • Svačina: Pomeranč s lněným semínkem
  • Oběd: Fazole na cibuli a rajském protlaku s chilli papričkami
  • Svačina: Červená řepa se sezamovými semínky
  • Večeře: Zeleninové rizoto se sójovým sýrem

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na