Sexualita má pro lidstvo nezaměnitelný význam a málokdo si bez kvalitního sexuálního života dovede představit partnerské soužití. Pokud nyní pomineme, že sexualita se podílí především na primárně reprodukčním významu, tedy tzv. zachování rodu, čili abychom nevymřeli, má pro nás ještě jeden důležitý význam. A to, prachobyčejné, uspokojení potřeby. Co když ale nastanou neshody v sexu?

Sex jako druhotná potřeba? Ani náhodou…

Z psychologického hlediska je sice uspokojení sexuálního pudu čistě druhotnou potřebou, tedy takovou, kterou k životu nutně nepotřebujeme. Oproti potřebě dýchat, jíst či spát, což jsou naopak potřeby primární. Ale hormonální řízení, obyčejná lidská touha a pocit euforie z kvalitního sexu chce zažívat většina z nás, ať už jde o potřebu primární nebo ne.

Sex zkrátka do našich životů patří. Pravidelné a uspokojivé milování se významně podílí na kvalitě partnerského života, většina sexuálně aktivních párů spolu vydrží déle a neřeší časté rozepře. Kvalitní sex zvyšuje odolnost organismu, nastoluje lepší spánek, burcuje z těla endorfiny, tedy hormony štěstí, které nám navozují šťastnou náladu. Nehledě na to, že milování přispívá i k prodloužení délky života a dokonce je prokázáno, že díky zvýšené odolnosti organismu vůči nemocem se tělo sexuálně aktivního jedince dovede lépe poprat s rakovinovým bujením, případně vůbec nedovolit, aby propuklo. Čili samá pozitiva, proč se mu tedy vyhýbat?:-)

Porucha osobnosti s sebou často nese i poruchu sexuálního pudu

Otázka zda spolu tyto dvě, na první pohled nespojitelné věci mohou souviset, je nasnadě. Opravdu, spousta lidí mající problém v sexuálním životě, mohou trpět i jinou poruchou, a to právě poruchou osobnosti. A jaké poruchy nejčastěji řeší sexuologové ve svých poradnách?

Mužské sexuální problémy

U mužů, v případě sníženého zájmu o sex, mluvíme o impotenci. Jde o stav, kdy dotyčný jedinec má svůj pohlavní pud zachován, chová se dokonce v rámci normy sexuálního života, takže je schopen aktivně provozovat sex, ale je neplodný.

Jiná situace však nastává v případě funkční poruchy. Buď má dotyčný problém s erekcí a tudíž s vykonáním sexuálního aktu. Nebo dochází k nezájmu o sexuální život z důvodu chybění pohlavních žláz (nesestouplé varle, vykastrovaní muži v dětství nebo vrozená vývojová vada).

Důvody, krom organické příčiny, však mohou být i psychické. Velké nadělení, v negativním slova smyslu, má velmi striktní náboženská výchova, která tvrdě odmítá sexuální život před manželstvím, a také v manželství nemá být sexu „zneužíváno“ k uspokojení vlastní pudové potřeby, ale jen z důvodu reprodukce. Tento druh výchovy je snad takřka zažehnán, ale bývaly doby, kdy se takoví mentoři objevovali poměrně často. Svoje plody však nese i totální absence komunikace o sexuálních tématech mezi rodiči a dětmi.

V některých případech mohou být na vině i léky. Některá antidepresiva či psycholytika mohou negativně ovlivňovat chuť na sex, ale je dobrou zprávou, že po vysazení dochází většinou k znovuobjevení vášně a potažmo k potěšení v milování.

Opakem bývá hypersexualita, kdy naopak dotyčný muž potřebuje nutně k životu pravidelný sex, někdy i několikrát denně. To často bývá v rozporu s přáním partnerky, tudíž tito jedinci často zůstávají bez trvalého svazku.

Ženská sexualita je záludnější

Problémy v sexu mohou stejně dobře postihnout i ženu. Mnoho mužů prý sní o ženě nymfomance, ale ne všichni by s ní nakonec byli spokojeni. Takové ženy sice mají zvýšenou potřebu sexu, ale často nejsou schopny dosáhnout orgasmu, což leckterého muže netěší a po mnoha neúspěšných pokusech pouští nevybouřenou ženu většinou k vodě.

Opačným problémem u žen bývá frigidita, tedy snížený až naprostý nezájem o sexuální život. Jde o poruchu podmíněnou sociální a rodinnou výchovou, případně nedovyvinutím ženských pohlavních orgánů, které nejsou schopny tvořit v dostatečné míře příslušné hormony a které tudíž mohou za nezájem.

Poruchou u žen může být i neschopnost orgasmu, případně nedostatečné zvlhčení pochvy, která vede k bolestivému a neuspokojivému sexu. Častým problémem bývá i vaginismus. Jde o psychickou poruchu, kdy dochází vůlí k neovlivnitelnému spazmu pánevního dna a totálního znemožnění penetrace, tedy průniku penisu do pochvy. V takovém případě se muž sice snaží, ale naprosto neúspěšně, přičemž žena za vzniklou situaci vlastně vůbec nemůže.

Většina problémů souvisí s výchovou a chováním dospělých v dětství. Pokud má naše společnost být zdravá, alespoň co se sexuálního života týče, mluvte se svými dětmi otevřeně o všem, co je zajímá. Přiměřeně věku jim vysvětlete, co chtějí vědět a dejte jim pocit, že v jakékoli situaci za vámi mohou kdykoli přijít a nic pro ně, ani pro vás, není tabu.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na